Rozvaha

Na začátku každého podnikání, ale i na začátku a konci účetního období musíme vytvořit rozvahu. Tzn. vytváříme rozvahu k 1.1. (pokud jsme zvolili jako účetní období kalendářní rok). V praxi se rozvaha sestavuje i během účetního období např. měsíčně, čtvrtletně, pololetně..

Co rozvaha vlastně je?
Je to přehled o majetku a zdrojích financování a jak už jsem na několika místech zmínila - majetek dle složení jsou AKTIVA a zdroje financování jsou PASIVA. To už tedy víme. Na minulém příkladě jsme zjistili, že A i P jsou si rovny:

příklad 5

AKTIVA = PASIVA

Tento poznatek je velmi důležitý, protože tím můžeme zjistit, zda účtujeme správně (způsobů, jak zjistit, zda účtujeme správně, je více.. min. 2) V praxi často ale neznáme všechna pasiva (kvůli tomu, že nevíme, zda máme zisk nebo ztrátu), ale přesto je tato informace o rovnosti důležitá, protože díky ní, položku zisk nebo ztráta můžeme vypočítat.

Zisk/ztráta (hospodářský výsledek) = Aktiva - Pasiva bez zisku

A toto je důvod, proč také rozvahu děláme - zjištění hospodářského výsledku.


Abychom si to shrnuli:
1) přehled o majetku a zdrojích financování
2) zjištění hospodářského výsledku

Ještě než se přímo podíváme, jak rozvaha vypadá, musíme si říct, že rozvahu sestavujeme do tzv. T-formy (téčka) (nejen rozvaha se píše do téčka). Je to jakási tabulka, kde na straně levé jsou AKTIVA a na straně pravé jsou PASIVA.
Toto pravidlo je od toho, aby se porušovalo, ale prozatím si to pamatujte takto. ;) K vyjímce se brzy dostaneme.


Nyní se podíváme na naši rozvahu:




A v praxi to může vypadat například takto. :o)

Příklad 6

Vytvořte rozvahu a vypočítejte hospodářský výsledek. Nezapomeňte spolupracovat s účetní osnovou!
Dlouhodobý úvěr = 300 000Kč, materiál = 180 000Kč, nezaplacená faktura přijatá za materiál(závazek vůči dodavateli) = 180 000Kč, krátkodobý úvěr = 30 000Kč, peníze v pokladně = 25 000Kč, bankovní účet = 210 000Kč, polotovary = 90 000Kč, nevyplacené mzdy zaměstnancům = 80 000Kč, pozemky = 200 000Kč, vlastní kapitál = 50 000Kč